Ze všech stran se na nás valí informace, že bychom měli užívat rybí olej, který obsahuje omega-3 mastné kyseliny, abychom ochránili naše srdce a náš mozek. Je to opravdu tak? A co rostliny? Ty omega-3 neobsahují? Ale jistěže ano!
K nejlepším zdrojům patří lněné semínko a vlašské ořechy. Dále pak sója, tmavá listová zelenina, mlynárenské obilné klíčky (ne naklíčené obilí)…
“Naše oceány jsou tak znečištěné, že ryby a rybí olej mohou obsahovat různé toxické látky včetně dioxinů, PCB, pesticidů jako DDT nebo chemikálií zpomalujících hoření, a těžké kovy včetně rtuti, olova i kadmia – které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví."
Zdraví ve lněných semínkách
Podle dvou největších autorit na oblast výživy - Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin - bychom měli denně přijmout asi 250 mg omega-3 nenasycených mastných kyselin alfa-linolenové s krátkým řetězcem. To je snadné, stačí sníst polévkovou lžíci drcených lněných semínek.
Lněné semínko nekupujte drcené ani mleté, má tendenci rychle žluknout a stává se pro tělo toxické. Kupte si celé a namelte si ho třeba v mlýnku na mák a pak uchovávejte v lednici, kde vydrží několik dní, nebo ještě lépe v mrazáku, kdy vydrží několik týdnů. Používejte jej do salátů, dipů, na posypání polévky i dalších jídel. Pokud je hořké, už je bohužel žluklé.
EPH a DHA
Naše tělo si ze lněných nebo chia semínek nebo z vlašských ořechů získá mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které dokáže zpracovat na kyseliny s dlouhým řetězcem, nazvané EPA a DHA. Ty jsou obsaženy v rybím tuku. Otázkou samozřejmě zůstává, zda je jich tělo schopno vyrobit dost pro optimální funkci mozku. Dokud o tom nebudeme vědět víc, odborníci na výživu a lékaři jako např. Michael Greger nám doporučují užívat doplněk stravy obsahující přímo omega-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem.
Kde vzít omega-3 s dlouhým řetězcem
Avšak k tomuto účelu bychom měli dát přednost omega-3 získaných z mořských řas, odkud je také primárně získávají ryby, a ne přímo z ryb. Naše oceány jsou tak znečištěné, že ryby a rybí olej mohou obsahovat různé toxické látky včetně dioxinů, PCB, pesticidů jako DDT, chemikálií zpomalujících hoření, a těžké kovy včetně rtuti, olova i kadmia – které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví. Tyto negativa konzumace ryb zcela převažují nad přínosy v podobě omega-3 a dalších živin z ryb. Už jedna porce ryb týdně je spojována se vznikem metabolického syndromu a diabetu druhého typu.
Co se olejů z ryb týká, zjistilo se, že dokonce i ten „čištěný“ (destilovaný) může být kontaminovaný značným množstvím polychlorovananých bifenylů nebo jiných znečišťujících látek, a to až do té míry, že pokud budete konzumovat přímo olej z lososa, sledě nebo z tuňáka, můžete překročit tolerovaný denní příjem toxických látek.
Vynechte rybího prostředníka
Takže doporučuji vynechat rybího prostředníka a vzít si omega-3 tam, kde ho získávají ryby, tedy z mořských řas. Řasy, které se používají k výrobě potravinových doplňků, se pěstují v nádržích a voda z oceánu se jich ani netkne.
Zdroje:
www.nutritionfacts.org
https://nutritionfacts.org/video/should-we-take-epa-and-dha-omega-3-for-our-heart/
No authors listed, Fats and fatty acids in human nutrition. Report of an expert consultation. FAO Food Nutr Pap. 2010;91:1-166.
J Greene, S M Ashburn, L Razzouk, D A Smith. Fish oils, coronary heart disease, and the environment. Am J Public Health. 2013 Sep;103(9):1568-76.
J Greene, S M Ashburn, L Razzouk, D A Smith. Letters re: Fish oils, coronary heart disease, and the environment, Letters, e4-5, Am J Public Health. 2013 Nov;103(11).
D W Kastner, D R Van Wagoner. Diet and atrial fibrillation: does ?-linolenic acid, a plant derived essential fatty acid, have an impact? J Am Heart Assoc. 2013 Feb 22;2(1):e000030.
C Bergkvist, M Kippler, S C Larsson, M Berglund, A Glynn, A Wolk, A Akesson. Dietary exposure to polychlorinated biphenyls is associated with increased risk of stroke in women. J Intern Med. 2014 Sep;276(3):248-59.
D R Jacobs Jr, J Ruzzin, D H Lee. Environmental pollutants: downgrading the fish food stock affects chronic disease risk. J Intern Med. 2014 Sep;276(3):240-2.
W J Crinnion. Polychlorinated biphenyls: persistent pollutants with immunological, neurological, and endocrinological consequences. Altern Med Rev. 2011 Mar;16(1):5-13.
D H Lee, D R Jacobs Jr. Inconsistent epidemiological findings on fish consumption may be indirect evidence of harmful contaminants in fish. J Epidemiol Community Health. 2010 Mar;64(3):190-2.
A Wallin, D Di Giuseppe, N Orsini, P S Patel, N G Forouhi, A Wolk. Fish consumption, dietary long-chain n-3 fatty acids, and risk of type 2 diabetes: systematic review and meta-analysis of prospective studies. Diabetes Care. 2012 Apr;35(4):918-29.
J Ruzzin, D R Jacobs. The secret story of fish: decreasing nutritional value due to pollution? Br J Nutr. 2012 Aug;108(3):397-9.
G Vannice, H Rasmussen. Position of the academy of nutrition and dietetics: dietary fatty acids for healthy adults. J Acad Nutr Diet. 2014 Jan;114(1):136-53.
M R Flock, W S Harris, P M Kris-Etherton. Long-chain omega-3 fatty acids: time to establish a dietary reference intake. Nutr Rev. 2013 Oct;71(10):692-707.
P E Marik, J Varon. Omega-3 dietary supplements and the risk of cardiovascular events: a systematic review. Clin Cardiol. 2009 Jul;32(7):365-72.
K Lane, E Derbyshire, W Li, C Brennan. Bioavailability and potential uses of vegetarian sources of omega-3 fatty acids: a review of the literature. Crit Rev Food Sci Nutr. 2014;54(5):572-9.
Comments